www.uleva.cz

rodinná a individuální terapie, péče nejen o duši

POMŮŽEME ?

 

Byla jsem loni se skupinou přátel na Srí Lance. V hotelu byla zajištěna snídaně, večeře, nádherná pláž, moře.
Až nás jednou místní vzali na ostrov. Byli s námi tři mladí muži. Naloupali nám škeble někde z útesů a uvařili je v plechovém škopku v mořské vodě, na ohni ze suchých banánových listů. A jeden z nich, vylezl na palmu a shodil pár kokosů. Ty potom vyloupali a ukazovali nám, jak to jíst. Tělo ze škeble a kousek kokosu k tomu. Prý delikatesa. Jen jsem se dívala co dělají, protože jsem to nikdy nejedla ani neměla chuť jíst. Tu si ten, co vylezl na palmu, sedl vedle mě, a připravil mi to sousto rovnou do úst. Podával mi to s takovou posvátností. V tu chvíli se mi podíval do očí a se mnou to úplně otřáslo a to jsem ještě nic nevěděla. Díval se na mě, usmíval se, ale jeho oči byly tak smutné, unavené. Tak jsem to sousto snědla i když se rybám spíš vyhýbám. On si samozřejmě žádnou škebli nevzal.

"Je třeba, aby bylo dost pro nás, abychom byli najedení a spokojení a dali jim pár rupií, které pak mohou odnést domů, rodině", povídá naše průvodkyně. "Tihle měli štěstí, že s námi mohli jít. Mnoho dalších na pláži čeká a čeká..."

Začal mě  zajímal jeho příběh. Jmenuje se Sandaradura ale říkají mu Sanka. Je z Beruwaly. Málokdo by mu řekl 30let.

Dozvěděla jsem se, že pochází z velmi chudé rodiny.

Ještě má dvě sestry, oba rodiče i babičku 91 let a dědu 96let.. Na Srí Lance to chodí tak, že se jedno z dětí , dobrovolně ujme rodičů a stará se o ně do jejich smrti. Na Srí Lance neexistují důchody. A právě tohle Sanka vzal na sebe. Že se o rodiče a prarodiče postará. Je to i určitá tradice a hrdost muže.

Ženy tam nechodí do práce, zůstávají doma a muž se o ně musí postarat.

Také když muž nemá dost peněz, nemůže se oženit, natož mít děti.
Teď už vím, proč Sanka postává na pláži a nabízí pomoc komukoli. 
Jeden z důvodů je, že práce není dost .
No a ono to bylo tak. To málo, co jeho rodina měla, sebrala tsunami v roce 2004.
V té době, jeho rodiče, měli sílu ještě začít znovu, postavit si malý domeček o dvou místnostech a společně si pořídit člun , se kterým lovili ryby a živili se.

Jenže přišla před dvěma roky velká bouře a jejich člun rozbila o útesy, motor se utopil.(viz. foto) Ze Sanky rybáře, se stal příležitostný nájemný rybář, pomocná síla nebo příležitostný plavčík (viz.foto). Když se podíváte na jeho fotku, je víc než štíhlý ( jsem přesvědčená, že se dostatečně nenají) a předpokládám, že pokud si někdo bude někoho chtít najmout, tak bude hledat takové, kteří  budou vypadat, že jsou při síle. A tak tedy Sanka rozhodně nevypadá.

Proč to tedy všechno píšu.

Měla jsem vizi, že pomůže sbírka na 60000,- kč.  Že se ke mně mnozí, během dvou měsíců, přidají  a společně našetříme na člun, třeba nějaký starší a motor. Pro Sanku, aby si mohl koupit člun, aby mohl opět jezdit na moře a lovit ryby a mít šanci odrazit se ode dna a uživit svou rodinu bez hladu.

Pokud i vás jeho příběh oslovuje, poprosím o jakoukoli částku na účet 230319033/0800, heslo Sanka

Proč to dělám ?
Když je vojna a zemře mnoho vojáků, dotkne se vás to do hloubky až ve chvíli, kdy tam byl jeden jediný, co jste ho znali..

A mnou otřáslo, vidět, jak má někdo konkrétní hlad, i když hladových je na světě mnoho a mnoho...
Tak proto.
Děkuji, že jste dočetli až sem a velmi děkuji za případnou podporu.
Dám vědět, jak to dopadlo.

Děkuji
S úctou

Eva Vrtalová
 


Sanka 11/ 2018

Sanka 11/2018
Tady je možnost, že ho někdo najme11/2018

Tady je možnost, že ho někdo najme 11/2018
Tohle zbylo Sankovi z jeho lodě.
Tohle zbylo Sankovi z jeho lodě.